Čas neúprosně běží a tak letošního 21. března uplynulo již 75 let od smrti štábního kapitána Václava Morávka, brigádního generála in memoriam. Poloviční, nebo, chcete-li půl desetileté, ale také již tři čtvrtě století staré výročí této události, vzbudilo nejen v českých médiích zvýšenou pozornost. Např. v Olomouci byla Václavu Morávkovi, který zde po absolvování vojenské akademie v Hranicích sloužil u dělostřeleckého pluku, odhalena v Šemberově ulici pamětní deska. Mně, jako předsedovi Společnosti Václava Morávka v Kolíně poněkud vadí, že jsem se jak já, tak i ostatní členové společnosti, včetně neteře Václava Morávka, paní Jaroslavy Karbanové, o této akci dověděli až z internetových či televizních nebo novinových zpráv. Domnívám se, že by to mělo vadit i olomouckým organizátorům!! Nepozvat na odhalení pamětní desky žijící přímou příbuznou Václava Morávka je, slušně audemars piguet replica napsáno, netaktnost, vyjadřující i amatérskou ledabylost přípravy organizátorů této akce, kterou nemohla zakrýt ani účast hejtmana olomouckého kraje, či primátora města. Když v srpnu loňského roku odhalovala roudnická společnost „Nezapomínejme“ spolu s městem pamětní desku Josefa Mašína, který v Roudnici studoval zemědělskou školu, byla účast jeho dcery Zdeny a vnučky Sandy samozřejmostí ……… Pachem nízkého olomouckého bulváru čpí, snad ve všech na internetu dostupných serverech, Morávkovo označení jako „Pobožného střelce,“ což se spíše hodí na některého rodokapsového hrdinu Divokého Západu, než na přesvědčeného československého vlastence a hluboce věřícího evangelíka. Mimochodem. Rodpokaps se stejným názvem, tedy "Pobožný střelec" napsal v roce 1937 náš přední autor tohoto specifického žánru, Josef Peterka, alias Bob Hurikán, případně Bob Peters.

Dost slabá, nechci-li napsat, že prachbídná, byla i připomínka Morávkova výročí v Událostech České televize. Dnes, kdy je možné se opřít o seriózní práci Mgr. Viléma Čermáka o Václavu Morávkovi s názvem „Muž proti okupaci,“ kde jsou na vědecké bázi vysvětleny závěry z pitevního protokolu mrtvého, vypracované lékaři z pražského ústavu soudního lékařství, byť v té době německého, nacházíme i v tak seriózní a úctyhodné organizaci jakou je bezesporu Československá obec legionářská samozvané historiky, „plácající“ do televizních kamer, což jim bohužel přidává na věrohodnosti, svá subjektivní „moudra.“ Letitá a systematická práce historika Mgr. Čermáka je tak, se závěrečným slovem redaktora o přípravě vydání komiksu o Třech králích, rozmetána. Doufejme jen, že onen komiks budou připravovat svědomitější lidé než ti, kterým dává prostor Česká televize. Dodatek. Ve vlastnictví České televize se nachází i dokument režiséra Miloslava Kučery s názvem „Konec štábního kapitána Václava Morávka,“ z roku 2006. Zde do kamery vysvětluje závěry pitevního protokolu Václava Morávka tehdejší přednosta Ústavu soudního lékařství a toxikologie, prof. MUDr. Přemysl Strejc, Dr.Sc. Jeho závěry jsou zřejmé, vše nasvědčuje tomu, že Václav Morávek neobrátil svojí zbraň proti sobě, nýbrž že se zbraní v ruce padl v boji s nepřítelem. Zasažen byl dvěma lehčími zásahy do nohy a hýždě, smrtící ranou do aorty a dvěma střelami z bezprostřední blízkosti do hlavy To je však pro některé „také“ historiky i redaktory veřejnoprávních medií příliš přízemní a jednoduché vysvětlení.

Tradiční byla vzpomínková akce u pomníku Václava Morávka u Prašného mostu v Praze, pořádaná v pátek 17. března 2017 od 15,00 hod. Předcházelo jí slavnostní shromáždění v sále Domu armády, kde 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR, generálporučík Ing. Jiří Baloun, předal některým vojákům armádních aktivních záloh čestné odznaky štábního kapitána Václava Morávka. Vedle generála Balouna se shromáždění zúčastnili i brigádní generálové, JUDr. Pavel Kříž, náčelník Vojenské policie a Ing. Pavel Řehka, ředitel Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Ač v sále Domu armády doprovázela slavnostní akt sedmička hudebníků z Ústřední hudby Armády ČR, u Morávkova pomníku již žádní hudebníci nebyli. To přeci jenom dost ubralo z atmosféry při pokládání věnců a kytic k pomníku. Po vystoupení několika řečníků, mezi nimiž byli např. Inspektor Armády ČR, brigádní generál Jaroslav Kocián, starosta Městské části Praha 6, Mgr. Ondřej Kolář nebo Jiří Buřič ze Společnosti Václava Morávka, byl pietní akt zakončen trubačem provedenou vojenskou večerkou.



V úterý 21. března 2017 se v odpoledních hodinách konala v kostele Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera, v pořadí již třetí zádušní mše za Tři krále a jejich spolubojovníky. Mši, pro přítomných cca 40 návštěvníků, společně celebrovali opat Strahovského kláštera, P. Michael Josef Pojezdný a hlavní vojenský kaplan Armády ČR, plukovník Mgr. Jaroslav Knichal. Mezi přítomnými byly dcera a vnučka podplukovníka Josefa Mašína, generálmajora in memoriam, Zdena a Sandra Mašínovy a také neteř štábního kapitána Václava Morávka, brig. generála in memoriam, Jaroslava Karbanová. Velký dík je třeba vyjádřit organizátorovi této akce, panu Jiřímu Šibilovi z Prahy. Ten pro potřeby mše zajistil nejen vše, co bylo potřeba, včetně osobně provedeného pozvání řady lidí, ale i velké fotografie našich významných protinacistických bojovníků, ozdobených květy. V závěru mše pak prostřednictvím hostesek předal výše zmíněným dámám krásné kytice a všem přítomným poštovní obálky s malými fotografiemi těch, na které bylo vzpomínáno, spolu s různými razítky. Těším (těšíme) se na další zádušní mši, která má pevně stanovené datum na středu 21. března 2018, pravděpodobně také v odpoledních hodinách.
faux sac goyard