Jak je všeobecně známo, pamětní deska štábního kapitána Václava Morávka, brigádního generála in memoriam, je od roku 2004 umístěna na budově Obchodní akademie v Kolíně, někdejšího kolínského gymnázia, kde Václav Morávek v roce 1923 maturoval. Z důvodů letošních velkých vnitřních úprav, výměny všech oken a zateplení této budovy, nacházející se od začátku letošního července pod lešením, bylo organizátory tradičního pietního aktu u Morávkovy pamětní desky rozhodnuto, přesunout letošní vzpomínku do nedalekého Městského divadla v Kolíně. Situaci při přípravách a hlavně pak s blížícím se datem konání vzpomínky, které bylo stanoveno na 7. září, nám všem značně komplikovala epidemie (pandemie) čínské chřipky. Konkrétně a bohužel velmi negativně tato problematiky dopadla na Ústřední hudbu Armády ČR, která měla před kolínským divadlem koncertovat zhruba půl hodiny před zahájením akce dne 7. září. Avšak v pátek 4. září byli organizátoři odpoledne informováni o faktu, že na výše uvedenou hudbu byla z důvodu jednoho pozitivně testovaného muzikanta uvalena karanténa. Takže v pondělí se před divadlem hrála reprodukovaná hudba, např. písničky Jana Vyčítala, se slovním doprovodem moderátorů, Ivany Šourkové a Václava Veselého. To už však v budově divadla bylo vše připraveno na začátek pietního aktu. Za jedinečnou přípravu interiéru divadla organizátoři veřejně poděkovali a znovu děkují Městskému divadlu v Kolíně, jmenovitě pak jeho řediteli, p. Luboši Růžičkovi. Dalším problémem byl přelet bojových letounů Armády ČR z čáslavské základny nad Kolínem. Po všech krocích a souhlasech, které je nutné před touto operací provést, byl nejen ústně, ale i písemně potvrzen přelet dvou stíhaček JAS39 Gripen. Nakonec však z Čáslavi odstartovaly a nad Kolínem dvakrát přeletěly dva bojové letouny L159 Alca.

Značné potíže byly, ostatně jako každý rok, s písemně pozvanými hosty. Na záplavu omluv generality Armády ČR, jsou organizátoři již zvyklí. Letos jsme nadto chápali i omluvy dalších pozvaných z důvodů obav před čínskou chřipkou. Ovšem mezi omluvenými ze Senátu PČR byli i tací, kteří se organizátorům omlouvali, třeba již i po osmé za sebou. V proslovu Společnosti Václava Morávka to v průběhu pietního aktu důrazně zmínil Jiří Buřič slovy (citátem) anglického reformátora 16. století, Olivera Cromwella, směrem k tzv. dlouhé sněmovně: „Za to, co jste učinili dobrého, zde sedíte již příliš dlouho ……… Ve jménu Božím odejděte!“ A tak autor tohoto článku s radostí přijal výsledky říjnových senátních voleb, které několik těchto dlouholetých „žab na pramenech“ ze Senátu vymetly. Jiným způsobem v tomto chování vůči organizátorům již tradičně pokračovala i řada pozvaných z Poslanecké sněmovny PČR. Nevím, k čemu mají někteří poslanci a poslankyně dva, někdy i tři asistenty či asistentky, když na pozvání nedokážou nijak zareagovat!! Škoda dalších slov!! Vlastní pietní akt v kolínském městském divadle proběhl hladce a ve velmi důstojné atmosféře, což ostatně dokumentuje i řada níže přiložených fotografií. Těšíme se na další rok, kdy se však jako organizátoři budeme obtížně rozhodovat, zda kolínský pietní akt uspořádat před budovou obchodní akademie nebo znovu v městském divadle.